V posledních letech se v ČR etablovaly sociální podniky, které se vyznačují řešením společenských nebo environmentálních problémů. V souvislosti s mimořádnými opatřeními proti šíření nového typu koronaviru se ovšem sociální podniky potýkají s podobnými problémy, jako řada běžných firem. S nedostatkem zákazníků a odběratelů se vyrovnávají různým způsobem.
Zdravé jídlo pro lidi bez domova
Sociální podnik Melivita s.r.o., který na Ostravsku dodává dětem na základních školách zdravé svačiny, přišel v důsledku uzavření škol a zákazu sdružování ze dne na den o své odběratele. Vedení podniku i zaměstnanci se v této výjimečné situaci rozhodli pomoci osobám bez přístřeší, kterým se v této nelehké době snaží zajistit alespoň jedno zdravé a vydatné jídlo denně.
„Nemáme aktuálně pro koho vyrábět, školy jsou totiž zavřené. Rozhodli jsme se proto činnost přizpůsobit současné situaci a využít naše kapacity pro pomoc druhým. Naši zaměstnanci od počátku šili roušky a vyráběli svačiny pro lidi bez přístřeší, kteří jsou klienty Charity Ostrava. Vše poskytujeme pouze za cenu nákladů,“ říká Kateřina Cyrusová, která sociální podnik provozuje.
Melivita zaměstnává převážně lidi se zdravotním postižením, kterých se dotýká také problematika sociálního vyloučení a zadluženosti. V začátcích bylo podle Kateřiny Cyrusové velmi obtížné přesvědčit základní školy, že se nejedná o běžnou firmu sledující pouze finanční profit, a dokázat jim kvalitu a spolehlivost nabízených služeb.
Stálé zákazníky se podařilo získat po dvou letech fungování zejména pomocí dobrých referencí. Před zavedením nouzového stavu vyráběla Melivita čerstvé svačiny pro žáky čtyř ostravských základních škol, kde je prodávaly samy zaměstnankyně podniku. Letos měl podnik podle finančního plánu dosáhnout poprvé po třech letech fungování vyrovnaného rozpočtu.
„Návrat k běžné činnosti předpokládáme až v září, protože nás čekají ještě letní prázdniny, kdy jsou školy zavřené a zaměstnanci obvykle čerpají dovolenou. Do té doby je pravděpodobné, že pro ně další činnost mít nebudeme. Bojíme se, že nedokážeme splnit podmínky pro uplatnění příspěvku z Úřadu práce z pozice zaměstnavatele na chráněném pracovním trhu. Ještě nevíme, jak se s nastalou situací vypořádáme,“ popisuje Kateřina Cyrusová své obavy.
Důležitá podpora od zákazníků
Pozastavení provozu poznamenalo také sociální kavárnu Naše Café v Olomouci, které bojuje s výpadkem tržeb. Protože se ale jedná o zavedený podnik, který otevřel již v roce 2013, podařilo se jeho provozovatelům zajistit alespoň odpuštění nájemného. „Domluvili jsme se s majiteli domu, kde platíme běžné tržní nájemné, aby nám po dobu zavření kavárny nájemné odpustili. Přes sociální sítě se nám podařilo prodat několik poukázek, které mohou zákazníci uplatnit, až otevřeme. Naši zákazníci nás naštěstí podrželi a mnoho jich zaslalo dar, vybrali jsme asi 40 tisíc korun. Jsme za to nesmírně vděční,“ říká zakladatel sociálního podniku Petr Šeda.
Naše Café zaměstnává primárně osoby po léčbě závislosti. Často se jedná o dlouhodobě nezaměstnané, osoby po výkonu trestu nebo osoby pobírající dávky hmotné nouze. Díky zaměstnání v kavárně získávají kromě pracovních návyků také tolik potřebné osobní vazby a pocit přijetí, který jim brání v návratu ke starému způsobu života. Naše Café se o své zaměstnance postará i po přechodu do normálního režimu.
Ještě větší potřeba sociálních podniků
„Už nyní máme zprávy, že část zaměstnavatelů propouští či přestává nabírat. Zvláště ti zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají naše nekvalifikované, trestané, zadlužené a společností stigmatizované klienty. Bojíme se návratu do roku 2008, kdy byl problém tyto osoby zaměstnat. O to více budou v nadcházejících měsících a letech sociální podniky potřeba,“ říká Petr Šeda.
Provozovatelé sociálních podniků již nyní řeší, jak se co nejdříve po ukončení mimořádných opatření vrátit do normálního provozu. Ačkoliv mají různou výchozí pozici, jejich motivace je ve většině případů podobná. „Cílem mého snažení je, aby naši zaměstnanci přišli na to, že oficiální práce na základě smlouvy je v důsledku výhodnější. Aby pochopili, že budou-li komunikovat, mohou mnohé vyjednat a mít klidnější život. A tou největší odměnou je, když mi sdělí, že je práce u nás baví a jsou za ni rádi,“ popisuje Kateřina Cyrusová důvody, proč má podle ní sociální podnikání smysl.
