Je to tady! MELIVITA si mohla koncem roku 2022 zakoupit druhé auto, a to právě včas! Jen díky podpoře Moravskoslezského kraje, který v rámci projektu „Svačiny dopravíme spolehlivě“ přispěl sociálnímu podniku částkou 178 600,-Kč, bylo možné zakoupit druhé auto, určené pro rozvoz svačin a cateringu. Nové auto bylo zakoupeno právě ve chvíli, kdy stávající vůz vyhlásil stávku, způsobenou poruchou. Název projektu byl v danou chvíli velice výstižný, protože jen díky této podpoře bylo možné dopravit již nasmlouvané zakázky. Tímto Moravskoslezskému kraji děkujeme za podporu!

Že sociální podniky to nemají jednoduché, již víme. Nám pomáhá s financováním provozu Moravskoslezský kraj a Statutární město Ostrava. Ani v roce 2022 tomu nebylo jinak. Projekt Moravskoslezského kraje „Svačíme chytře v roce 2022“ a projekt Statutárního města Ostravy „Chytrá svačina nejen do škol v roce 2022“, oba projekty nám pomohly s dofinancováním mezd a jinými nezbytnými výdaji. Bez této pomoci bychom nemohli zaměstnat 4 pracovníky, jež jsou osobami znevýhodněnými na trhu práce a zajistit každodenní rozvoz svačin do základních škol, ani občerstvení do firem. Uvedených podpor obou donátorů si nesmírně vážíme.

Diecézní charita ostravsko-opavská založila sociální firmu, která se zabývá výrobou a distribucí svačin. Nejen do ostravských škol je dětem dodávají ženy, které dlouho hledaly uplatnění na trhu práce. Po rodičovské dovolené je totiž nikdo nechtěl zaměstnat. Nezaměstnané začaly připravovat svačiny Čtyři zaměstnankyně sociální firmy Melivita dokáží vyrobit až 260 svačin za den. „Každý den pracují od pěti hodin od rána zhruba do půl osmé,“ uvedla koordinátorka projektu Kateřina Cyrusová. Následně jsou svačiny uloženy do termoboxů. Samy pracovnice je pak rozváží do několika firem a škol. Tam je v mobilních bufetech prodávají o velkých přestávkách. Zájem je podle Cyrosové velký. Ceny se pohybují okolo dvaceti, třiceti korun za svačinu. V menu je aktuálně patnáct druhů svačin, například obložené housky, rohlíky se šunkou a sýrem, dalamánky s vajíčkovou pomazánkou, ale i sýrové tortilly nebo medové pohárky. „Zhruba každých čtrnáct dní měníme nabídku,“ popsala Cyrosová, jak se vyhýbají gastronomické rutině. Vlastními nápady přispívají i zaměstnankyně. „Snažíme se něco vymýšlet,“ skromně přiznává Marcela Rusňáková, která svačiny připravuje. Sama přispěla receptem na jogurt s ovocem. „Jak to udělat podle sezonního ovoce,“ vysvětlila. „Snad nám podnik pojede“ „Charakter sociálního podniku spočívá v tom, že podporuje lidi nějakým způsobem znevýhodněné,“ uvedla koordinátorka projektu s tím, že se může jednat třeba o mladé dospělé, lidi pečující či dlouhodobě vedené na úřadu práce. Všechny současné zaměstnankyně současné firmy pojí, že je po rodičovské dovolené nikdo nechtěl zaměstnat. Firma je v chodu přibližně rok. „Přihlásila jsem se a byla jsem ráda, že mě vybrali, protože je to práce docela zajímavá. Hodně mě to baví, je to kreativní práce,“ pochvaluje si Rusňáková. „Doufám, že tu vydržím dlouho. A že nám podnik pojede,“ přeje si.

V posledních letech se v ČR etablovaly sociální podniky, které se vyznačují řešením společenských nebo environmentálních problémů. V souvislosti s mimořádnými opatřeními proti šíření nového typu koronaviru se ovšem sociální podniky potýkají s podobnými problémy, jako řada běžných firem. S nedostatkem zákazníků a odběratelů se vyrovnávají různým způsobem. Zdravé jídlo pro lidi bez domova Sociální podnik Melivita s.r.o., který na Ostravsku dodává dětem na základních školách zdravé svačiny, přišel v důsledku uzavření škol a zákazu sdružování ze dne na den o své odběratele. Vedení podniku i zaměstnanci se v této výjimečné situaci rozhodli pomoci osobám bez přístřeší, kterým se v této nelehké době snaží zajistit alespoň jedno zdravé a vydatné jídlo denně. „Nemáme aktuálně pro koho vyrábět, školy jsou totiž zavřené. Rozhodli jsme se proto činnost přizpůsobit současné situaci a využít naše kapacity pro pomoc druhým. Naši zaměstnanci od počátku šili roušky a vyráběli svačiny pro lidi bez přístřeší, kteří jsou klienty Charity Ostrava. Vše poskytujeme pouze za cenu nákladů,“ říká Kateřina Cyrusová, která sociální podnik provozuje. Melivita zaměstnává převážně lidi se zdravotním postižením, kterých se dotýká také problematika sociálního vyloučení a zadluženosti. V začátcích bylo podle Kateřiny Cyrusové velmi obtížné přesvědčit základní školy, že se nejedná o běžnou firmu sledující pouze finanční profit, a dokázat jim kvalitu a spolehlivost nabízených služeb. Stálé zákazníky se podařilo získat po dvou letech fungování zejména pomocí dobrých referencí. Před zavedením nouzového stavu vyráběla Melivita čerstvé svačiny pro žáky čtyř ostravských základních škol, kde je prodávaly samy zaměstnankyně podniku. Letos měl podnik podle finančního plánu dosáhnout poprvé po třech letech fungování vyrovnaného rozpočtu. „Návrat k běžné činnosti předpokládáme až v září, protože nás čekají ještě letní prázdniny, kdy jsou školy zavřené a zaměstnanci obvykle čerpají dovolenou. Do té doby je pravděpodobné, že pro ně další činnost mít nebudeme. Bojíme se, že nedokážeme splnit podmínky pro uplatnění příspěvku z Úřadu práce z pozice zaměstnavatele na chráněném pracovním trhu. Ještě nevíme, jak se s nastalou situací vypořádáme,“ popisuje Kateřina Cyrusová své obavy. Důležitá podpora od zákazníků Pozastavení provozu poznamenalo také sociální kavárnu Naše Café v Olomouci, které bojuje s výpadkem tržeb. Protože se ale jedná o zavedený podnik, který otevřel již v roce 2013, podařilo se jeho provozovatelům zajistit alespoň odpuštění nájemného. „Domluvili jsme se s majiteli domu, kde platíme běžné tržní nájemné, aby nám po dobu zavření kavárny nájemné odpustili. Přes sociální sítě se nám podařilo prodat několik poukázek, které mohou zákazníci uplatnit, až otevřeme. Naši zákazníci nás naštěstí podrželi a mnoho jich zaslalo dar, vybrali jsme asi 40 tisíc korun. Jsme za to nesmírně vděční,“ říká zakladatel sociálního podniku Petr Šeda. Naše Café zaměstnává primárně osoby po léčbě závislosti. Často se jedná o dlouhodobě nezaměstnané, osoby po výkonu trestu nebo osoby pobírající dávky hmotné nouze. Díky zaměstnání v kavárně získávají kromě pracovních návyků také tolik potřebné osobní vazby a pocit přijetí, který jim brání v návratu ke starému způsobu života. Naše Café se o své zaměstnance postará i po přechodu do normálního režimu. Ještě větší potřeba sociálních podniků „Už nyní máme zprávy, že část zaměstnavatelů propouští či přestává nabírat. Zvláště ti zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají naše nekvalifikované, trestané, zadlužené a společností stigmatizované klienty. Bojíme se návratu do roku 2008, kdy byl problém tyto osoby zaměstnat. O to více budou v nadcházejících měsících a letech sociální podniky potřeba,“ říká Petr Šeda. Provozovatelé sociálních podniků již nyní řeší, jak se co nejdříve po ukončení mimořádných opatření vrátit do normálního provozu. Ačkoliv mají různou výchozí pozici, jejich motivace je ve většině případů podobná. „Cílem mého snažení je, aby naši zaměstnanci přišli na to, že oficiální práce na základě smlouvy je v důsledku výhodnější. Aby pochopili, že budou-li komunikovat, mohou mnohé vyjednat a mít klidnější život. A tou největší odměnou je, když mi sdělí, že je práce u nás baví a jsou za ni rádi,“ popisuje Kateřina Cyrusová důvody, proč má podle ní sociální podnikání smysl.